HORNÍ ŽIŽKOV - Mimořádné události
MIG-21 - letecká havárie na rozharní Jarova a Malešic (26. 10. 1971)
Ilustrační foto MiG-21 v letu. Foto a koláž autor. Podkladové foto letounu - Muzeum Kbely (2007)
Základní parametry havarovaného letadla. Zdroj: informační panel Muzeum Kbely (2007), foto autor.
Jako žák základní školy jsem se těšil na konec dopoledního vyučování. Bylo úterý 26. října 1971, krátce před poslední dopolední hodinou, když jsme spolu se spolužáky uslyšeli několik silných ran a následný výbuch, jehož otřes byl cítit i fyzicky. Na jižním obzoru se vzápětí začal zvedat hustý černý kouř. Z našeho pohledu to vypadalo, jako by k neštěstí došlo jen pár desítek metrů od školy.
Jakmile zazvonil školní zvonek oznamující konec vyučování a odchod na oběd, vydali jsme se s několika kamarády směrem ke kouři. Doběhli jsme až do Malešické ulice, k místu poblíž takzvaného „esíčka“, kde se nacházel most přes železniční trať. Ve stráni za mostem u rozestavěné budovy už byli hasiči a množství příslušníků Veřejné bezpečnosti, tehdy známých jako esenbáci, kteří vytlačovali stále přibývající zvědavce od prostoru stavby. Vedle vysokého jeřábu ještě stoupal ze země dým.
V okolí ležely hromady bílé hasicí pěny a ze země vyčníval kus plechu, zřejmě část trosek. Krátce předtím, než nás policisté z místa vykázali, jsem zaslechl první informace, že došlo k pádu vojenského letadla.
Druhý den, ani v dalších dnech, se však v novinách neobjevila o mimořádné události jediná zmínka. Právě mlčení tehdejšího tisku, spolu s několika ranami slyšitelnými ještě před samotným dopadem stroje, dalo rychle vzniknout nejrůznějším fámám. Mezi lidmi se mluvilo například o sestřelení nepřátelského letadla, o únosu vojenského stroje a jeho následné likvidaci, a objevovaly se dokonce i fantastické historky o mimozemšťanech.
Po několika týdnech však událost z běžných rozhovorů zmizela a pro většinu z nás upadla téměř v zapomnění. Vzpomínka se mi znovu vybavila až po mnoha letech při posezení u piva v restauraci Oryx, která stojí nedaleko Malešické ulice, jen kousek od místa tehdejšího dopadu.
Současná mapa s označením místa dopadu havarovaného letounu MiG-21 (čerený křížek). Zdroj - mapy.cz
Ilustrační foto + výstřižek jediného článku v tisku. Večerní Praha 26.10.1971.
Při následném pátrání na internetu, jsem narazil na stránky Letecká badatelna , kde je popsána celá havárie i osud jejího hlavního aktéra, pilota pplk. Rostislava Lusky. Touha dozvědět se více mne však vedla dál. Prošel jsem dobový denní tisk. Několik řádků o události otiskla ještě téhož dne Večerní Praha, poté ale noviny mlčely.
Popis situace na místě činu:
1) Orientační polánek sledu událostí; 2) detailní plán místa dopadu letadla; 3) Detailní pánek sledu událostíkatapultáže, dopadu částí vystřelené kabiny a pilota.
Zdroj - vyšetřovací spis tehdejšího Ministerstva národní obrany ČSSR. Odtajněn v listopadu 2025. Archivní číslo 016659.
Dále bude uváděno jen Zdroj MO (016659)
Další pátrání pokračovalo v Národní knihovně, respektive v jejích vyhledávačích. Ani zde jsem však nenacházel mnoho stop. Posledním významným záchytným bodem se pro mne stal archiv Ministerstva obrany. Po konstruktivní komunikaci s pracovníky archivu se začaly objevovat první střípky informací a nakonec jsem se dostal až ke kompletnímu vyšetřovacímu spisu této letecké nehody.
Pojďme se nyní podívat, jak se tehdejší události skutečně odehrály a co se onoho dne vlastně stalo.
Pohled ze staveniště směrem na sever. V pozadí sídliště Jarov.
Před výkopem za dřevěným provizorním zábradlím jsou vidět trosky zadní částiletadla zabořené do země (na úrovni předního kola hasičského vozidla).
Zdroj MO (016659)
Z výslechu svědků
První dokument, který se mi dostal do ruky, byl výslech oznamujícího příslušníka Veřejné bezpečnosti praporčíka Václava Š., který byl náhodným svědkem celé události. V části výslechu je zapsáno:
„ …V době, když jsem viděl za obzorem oheň, viděl jsem z výšky padat pilota, který byl dosti nízko nad obzorem. Padák nebyl dosti otevřen a pilot poměrně rychle klesal k zemi. V době, kdy jsem uslyšel první dva výstřely , mohlo být letadlo asi 300 metrů vysoko. Při druhých výstřelech bylo letadlo asi o 50 až 100 m níže.. …“
Zde jsem zbystřil, jelikož proběhla informace, že někdo slyšel dvakrát dva výstřely.
V duchu jsem si říkal, tak ono je to přeci jenom pravda, že to letadlo bylo sestřeleno.
Další bádání mne však z této myšlenky vyvedlo. V případě prvních dvou „výstřelů“ a druhých dvou „výstřelech“, šlo opravdu o něco úplně jiného.
Konkrétně o nekorektní konec forsáže (přídavného vstřikování) a o odpálení kabiny a sedačky s pilotem při katapultáži.
K tomu se ale dostaneme v další části článku. Vraťme se k výslechům přímých svědků události.
Nákres letu MIG-21 za doby letu - náhodného svědka stojícího v místech dnešního náměstí OSN v Praze 9.
Zdroj MO (016659)
Náhodný chodec Zdeňka S. (45 let – voják z povolání) stojící v místech dnešního náměstí OSN v Praze 9 (dříve náměstí Lidových milicí):
" ... Asi v 11,05 hodin 26.10.1971 jsem z uvedeného náměstí sledoval start MIG-21.
Při stoupání asi ve výšce 300–400 m vyšlehl z výstupní roury plamen a to dvakrát krátce po sobě (interval cca 0,1 vteř.).
První šlehnutí dle mého názoru bylo kratší, druhé delší (dle délky vyšlehu). Po vyšlehnutí asi za 1 vteřinu bylo slyšet dvě rány a hluk motoru se ztratil.
Letoun pokračoval v letu levou zatáčkou a někde nad HRDLOŘEZY provedl pilot katapultáž. Dobu klesání na padáku odhaduji na 15–20. ...”
Dělník ze stavby Jaroslav P. (21 let):
"Spatřil jsem letadlo, jak se blíží směrem k nám poměrně dosti vysoko, cca 200 výšky. V tom jsem viděl, jak pilot se odpoutal od letadla.
Letadlo v tom okamžiku se řítilo dolů, směrem na nás. Díval jsem se strnule, co se bude dít.
Najednou letadlo se zarylo do země a v tom jsem uslyšel detonaci a jak vyletěl oheň, jsem viděl kusy letadla ve vzduchu."
Dělník ze stavby Václav D. (38 let)
"Podle mého odhadu letělo letadlo asi 100–150 m ve výšce, když jsem viděl pilota, jak se vystřelil.
Po vystřelení jsem viděl padák, jak se otevřel, asi 20–30 m nad zemí. Já se jen divím, jak mohl pilot takto pohotově seřídit směr letadla."
Dělník ze stavby Jaroslav H. (31 let)
" Pracoval jsem na střeše objektu dílen. Kolem 1/2 12 hod. jsem zahlédl letadlo ze směru od Kbel.
Viděl jsem, jak se z letadla odpoutal pilot a viděl jsem, jak v krátké době se otevřel padák.
Letadlo najednou ztratilo směr a letělo přímo proti stavbě. Jiného nemohu říci."
Části letadla oddělené při katapultáži.
Překryt dopadl v ulici Pod Lipami před domem č. 41.
Sedačka dopadla v ulici Buková mezi domy č. 14 a 16.
Pilot přistál na padáku v ulici Buková na jižní straně domu č. 10.
Zdroj MO (016659)
Pohled z kabiny MIG-21
Z výslechu pilota:
„ ... Na povolení ŘL jsem pojížděl po dráze na čáru skutečného vzletu ve směru 240°.
Po zabrzdění a vyžádání vzletu jsem zvýšil otáčky na 100% a zapnul forsáž; po zapnutí jsem uvolnil brzdy.
Vzlet byl normální, po zavření podvozku jsem zkontroloval pohyb ručky ukazatele ARU a kužele a zavřel klapky.
Letoun plynule nabíral výšku a rychlost. Při rychlosti přes 600 km/hod. /asi 620/ jsem vypnul forsáž.
Bezprostředně po stažení plynové páky pod zarážku „maximálu“ jsem uslyšel dvě /možná tři/ prudké rány v prostoru motoru /za sebou/, pocítil ztrátu tahu a ztichl hluk motoru.
Podíval jsem se jen na otáčkoměr, pohnul plynovou pákou k sobě a od sebe; motor nereagoval,
otáčky rychle klesaly a jedna ručka ukazovala pod 10% /asi 5–7%/ a druhá mezi 20–25%.
Rychlost mezitím klesla pod 500 km/hod. Stáhl jsem plyn.
Vzhledem k malé výšce – odhaduji kolem 300 m – jsem se rozhodl pro katapultáž.
Dostatečné rychlosti jsem využil k vytočení letounu do mírně zastavěného prostoru, ohlásil ŘL „vysadilo – katapultáž“ a ihned stiskl pravou spoušť katapultáže.
Letoun jsem opustil v náklonu asi 45° a při rychlosti těsně přes 400 km/hod.
Průběh katapultáže byl normální, padák byl otevřen KAPem. Padal jsem přes sídliště a vítr mě hnal zády dopředu.
Dopadl jsem za poslední řadu domů – bez zranění.
Po vystřelení z letounu – ještě před otevřením padáku – jsem cítil dost intensivní bolest v zádech, která po dopadu trochu narostla. ...„
To už přichází překvapení kolemjdoucí a pomáhají pilotovi z padáku a letecké výstroje. Během jednotek minut přijíždí hlídka VB a pomáhá pilotovi do služebního vozidla. Po krátké komunikaci přes vysílačku přesedá do přistaveného služebního vozidla armády a odjíždí do Kbel na ošetření.
Plánek popisu místa dopadu letadla s fotografiemi fragmentů a popisu jejich nálezu.
Písmeno "X" znázorňuje nejvzdálenější místo dopadu trosek - 160 metrů od dopadu letadla.
Zde byl nalezen hasící přístroj z kabiny pilota a část palubní desky.
1) interiér stavby, kde fragmenty letadla zdemolovaly část lešení; 2) pohled ze severu na místo dopadu letadla s troskami; 3) torzo křídla letadla, které přeletělo celou stavbu; 4) část potahu letadla nalezena 100 metrů od výbuchu
Zdroj MO (016659)
Jeden z fragmentů, který dopadl do interiéru budovy. Zdroj MO (016659)
Fragment rakety umístěné původně na konci křídla. Zdroj MO (016659)
Z technické dokumentace letadla:
MIG-21 PF, evidenční číslo 0304 (označení na trupu letadla), datum výroby 30.05.1964, motor R11F2S-300, technická životnost 1200 letových hodin/12 let, celkový počet nalétaných hodin 540. První zalétávací let po opravě v dílnách Kbely (revize číslo 5).
Zranění:
Při nehodě došlo v prostoru dopadu letounu ke zranění 6 civilních osob – dělníků na stavbě. Pět zranění bylo kvalifikováno jako lehká a jedno jako středně těžké (zlomenina lýtkové kosti a roztržení lýtka).
Zraněný byl čtyřicetiletý jeřábník Václav T. (40 let), který byl zasažen střepinou při výbuchu letadla. Prvotní ošetření bylo provedeno ve Fakultní nemocnici na Vinohradech, Šrobárova 50.
Kriminalistický ústav při Federální kriminální ústředně prováděl expertizu paliva, která dopadla negativně. Nebyla zjištěna závada na palivu.
Z protokolu o přípravě a provedení letu:
Povětrnostní podmínky:
– podle předpovědi: 4–7/8, 800–1200 m, 4–6 km místy, jinak nad 10, 4–6 m/SZ-S
– skutečné v místě LN: 15 km, 010/5 m., 7/8 celkově, 2/8–1000, 7/8 3000, 6 km ve 300 m, Pb = 748,7, t = 9°C
Doba vzletu: 11,05 hod. dne 26.10.1971
Doba vzniku HS: asi 11,07 hod.
Pohled ze severovýchodní strany na místo dopadu letadla. Zdroj MO (016659)
Torzo zadní části letadla zabořeného do země. Pohled ze severovýchodní strany.
V pozadí stravovací část učiliště a po pravé straně za jeřábem je částečně vidět internát uvedené školy.
Zdroj MO (016659)
Důvod výpadku motoru vojenského letadla Mig-21 PF evidenčního čísla 0304 se detailně nepodařilo zjistiti pro absolutní destrukci celého stroje.
Případ byl odložen vojenskou prokuraturou dne 02.02.1972, jelikož nebyly zjištěny skutečnosti vést trestní stíhání proti konkrétní osobě.